Oslabená imunita

Home » Nutraceutika a onemocnění » Oslabená imunita

Vliv výživy na imunitu


Lidské tělo se neustále chrání před vlivy z vnějšího prostředí. Do ochrany se zapojují jednotlivé orgány, tkáně, buňky a složité biochemické procesy. Komplex interakcí jednotlivých systémů vytváří imunitu.

Jednou z výjimečných vlastností imunitního systému je schopnost přizpůsobit reakci vlivu prostředí. Pokud je zaznamenána potenciální hrozba vnějšího vlivu imunitní systém vytváří reakci s cílem neutralizovat škodlivý vliv. Schopnost eliminace vnějších vlivů se typicky projevuje interakcí antigenu a protilátky. Antigeny jsou látky identifikované imunitním systémem schopné vytvářet imunitní odpověď. Funkční imunitní systém zajišťuje správné rozlišení tělu vlastních látek a cizích, škodlivých antigenů, které vytváří předpoklad pro eliminaci cizorodých organismů.
Porucha jakékoliv součásti imunitního systému oslabuje schopnost rozpoznat a neutralizovat cizí organismus a zvyšuje náchylnost na vznik onemocnění.


Jak je možné udržet imunitní systém pracující v plné síle?


Důležitý klíč k silné imunitě objevil již před téměř 70 lety (1939) lékař, nutricionista dr. Weston A. Price, když zjistil že při několika jednoduchých kulturách lidí po celém světě se nevyskytovaly onemocnění tuberkulózy, rakovina, zubní kaz, artritida. Skupinu kultur těchto lidí spojovaly společné znaky, konzumace neupravené stravy a fyzická aktivita. Po přestěhování lidí z těchto kultur do oblastí kde se používá upravená strava a rafinované potraviny nastaly problémy s výskytem infekčních a degenerativních onemocnění.
Současné moderní výzkumy jen potvrzují PRICE pozorování. Mnoho studií ukazuje závislost funkčnosti imunitního systému od nutrientů příjímáním vcelku z neupravené potravy. Zdravá výživa a životní styl jsou základními kameny silného imunitního systému.


Nutrienty pro podporu imunity


Známe široké spektrum výživových látek - nutrientů pocházejících z rostlinných a živočišných zdrojů vhodných pro podporu funkce imunitního systému při oslabené imunitě. V následujících kapitolách najdete jednotlivé látky s významnou tržní modulaci imunitní odpovědi.


Vitamin D posiluje funkci vrozené imunity


Vitamin D hraje spolu s mikroflórou trávicího traktu a probiotickými bakteriemi pravděpodobně jednu z nejdůležitějších roli v zabezpečení správné funkce imunitního systému. Vitamín D se v těle mění na nejúčinnější steroidní hormon a přímo řídí slizniční a nitrobuněčnou imunitu.

Poznatky z posledních let poukazují na klíčovou roli vitamínu D v podpoře takzvané vrozené imunity proti virům a mikrobům, zatímco vakcíny a očkování působí odlišným mechanismem vytváření takzvané získané (adaptivní) imunity po kontaktu s antigeny bakterií a virů.

Klíčová role D vitamínu pro funkci vrozené imunity byla objevena teprve nedávno. Makrofágy a epitelové buňky dokáží během infekce zvýšit tvorbu antimikrobní látky bílkovinné povahy zvané katelicidín. Právě tvorba této látky je závislá od účasti vitamínu D. Více o účincích vitamínu D na imunitu a výsledcích klinických studií se dozvíte ZDE..


Probiotika posilují získanou - adaptivní imunitu


70% imunity se vytváří právě v trávicím traktu. Přítomnost probiotických mikroorganismů, laktobacilů a bifidobakterií jsou důležité pro funkčnost imunity. Kolonizace probiotickými kmeny formuje rovnováhu tolerance a imunity vůči cizorodým vlivům. Probiotika zvyšují počet cirkulujících lymfocytů, stimulují fagocytózu bílých krvinek, zvyšují tvorbu protilátek a imunomodulátory gama-interferonu. Stimulační působení laktobacilů podporují prebiotika, fruktooligosacharidy. Molekuly fruktooligosacharidů se vážou na patogenní mikroby a tím zabraňují jejich přichycení na hostitelské buňky. Pro podporu imunity se doporučují probiotické produkty s počtem 3 až 4 biliony bakterií v dávce 1 gram několik krát týdně až jednou denně. Pro podpůrné léčebné účely se doporučuje 1 gram probiotik nielkoľko krát denně. Probiotika se používají na rekolonizáciu střevní mikroflóry a úpravu imunity po antibiotické léčbě. Z potravinových zdrojů probiotik jsou nejúčinnější nepasterizovaného bryndza, žinčica, živé tepelně neupravené jogurty a kyselé mléka, zrající sýry.


Jaké probiotika si vybrat a jak dlouho užívat?


Z pohledu výsledků několika klinických štúdiíí jsou nejúčinnější probiotické směsi obsahující 3 a více různých probiotických kmenů. Přípravky obsahující jeden probiotický kmen i přes vyšší jednotlivé dávce mikroorganismů nedosahovaly účinnost probiotických směsí. Vyšší stimulace imunitní odpovědi při probiotických směsích je dána širším spektrem antigenů vyvolávajících imunitní odpověď. Velmi důležité je dlouhodobé užívání probiotik, současná doporučení užívání probiotik při léčbě antibiotiky nebo krátké období po skončení ATB léčby jsou prospěšné hlavně z hlediska obnovy narušené mikroflóry. Pro stimulaci adaptivní imunity je důležité pokračovat v podávání probiotik několik měsíců.


Koenzym Q10


Funkce koenzymu Q10 při podpoře imunity je často přehlížena. Imunitní buňky se dělí rychleji než většina buněk a proto vyžadují neustálou potřebu ochrany a obnovy. Funkce ochrany a obnovy vyžadují zdroje energie. Co-Q10 je kritickým faktorem v mechanismech tvorby energie. Studie na zvířatech a lidech dokázali schopnost Co-Q10 kompenzovat imunitní nedostatečnost zapříčiněnou stárnutím nebo onemocněními. V jisté klinické studii dávka 20 až 200 mg denně snížila projevy onemocnění AIDS. Doporučená preventivní dávka Co-Q10 je kolem 10mg 2krát denně, při infekcích zvýšena na 20 až 200mg.


Vitamín C


Vitamin C patří mezi nejznámější stimulátory imunity. Množství klinických studií potvrdilo podpůrný účinek na imunitu na více úrovních. Navíc vitamín C působí jako kofaktor tvorby kolagenu - základního proteinu nacházejícího se ve všech pojivových tkáních. Posílením pevnosti a celistvosti pojivové tkáně zabraňuje rozšiřování infekcí v těle. Imunita a její stav je výsledkem dlouhodobého vytváření komplexních mechanismů, proto je důležitý pravidelný a dlouhodobý příjem vitamínu C. Vitamin C má schopnost zvyšovat celulární - vrozenou slozku imunity, více si přečtěte v článku: Vitamín C - Th1 stimulátor.


Vitamín A


Vitamin A nebo beta-karoten je uznávaným nutrienty v podpoře imunity. Hlavním mechanismem podpory imunity je zachovávání celistvosti - integrity povrchů sliznic. Sliznice jakými jsou sliznice dýchacích cest a trávicího traktu vytvářejí přirozenou překážku pro patogeny. Vitamin A také zlepšuje tvorbu protilátek a zvyšuje dělení bílých krvinek. Suplementace 10,000 - 15,000 IU vitamínu A denně, nebo 25,000 IU směsi karotenoidů pomáhá zvýšit imunitní odpověď. Na suplementaci výživy je vhodnejšívo formě karotenoidů, nebo potravin s přirozeným obsahem tohoto vitamínu, například čistý rybí olej, kde nehrozí riziko předávkování. Vitamín A ve formě retinolu může při zvýšeném dávkování působit toxicky na játra. Těhotné ženy by měly vždy konzultovat užívání vitamínu A s lékařem, nadměrný příjem může způsobit vrozené defekty.


Vitamin E


Nachází se ve vyšších koncentracích v imunitních buňkách než v ostatních buňkách. Bílé krvinky často využívají volné radikály na ničení patogenních organismů. Vysoká koncentrace antioxidantů včetně vitaminu E dovoluje bílým krvinkám používat ničivou sílu volných radikálů bez poškození sami sebe. Studie ukázaly vyšší náchylnost k výskytu infekcí při snížených koncentracích v séru. Suplementace vitamínu E pomáhá zvyšovat imunitní odpověď u nemocných iu zdravých lidí. Přirozené formy vitaminu E jsou vhodnější a účinnější z hlediska obsahu několika subtypů tokoferolů. Synteticky připravený vitamín E obsahuje pouze alfa-tokoferol. Beta, gama, delta a další synergicky působící formy tokoferolů se nacházejí jen v přirozených potravinách.


Zinek


Zinek urychluje růst imunitních buněk a zároveň brzdí dělení rinovírusov způsobujících rýmu. Napomáhá udržet funkci tymusu a zlepšit funkčnost lymfocytů a fagocytů. V klinické studii srovnávající podávání zinku ve formě žvýkacích tablet během dne každé dvě hodiny podstatně snížilo výskyt kašle, bolesti hlavy, otoku nosní sliznice a slzení očí. Příjem zinku je výhodnější ve formě žvýkacích tablet kdy dochází ke kontaktu se sliznicí a přímému působení na odolnost sliznice. Jako u všech nutrientů, příliš mnoho zinku může způsobit nerovnováhu metabolismu mědi.


Polynenasycené tuky omega-3 a omega-6


Příjem nenasycených tuků je velmi důležitým faktorem zvyšujícím funkčnost imunity. Nenasycené tuky jsou zdrojem pro syntézu mediátorů základní imunitní reakce, zánětu, zároveň se z těchto tuků vytvářejí pritizápalové látky. Jsou zdrojem pro vytváření řídících látek imunity.

V závislosti na typu nenasycených mastných kyselin (omega-3 nebo omega-6) se vytvářejí zánětlivé látky a agresivní tkáňové faktory sloužící k ničení cizorodých organismů nebo opačně, protizánětlivé sloužící na ochranu vlastních tkání před škodlivými vlivy zánětu.

Omega-6 mastné kyseliny, jejichž bohatým zdrojem jsou rostlinné oleje mírného pásma (slunečnicový, řepkový, sójový) slouží k vytvátranie zánětlivých látek a agresivních tkáňových faktorů sloužících k hubení patogenů a neutralizaci cizorodých látek. Skupinu těchto mastných kyselin není třeba výživově suplementovat (posilovat), protože jejich je v potravě vysoká převaha což způsobuje vážná zdravotní rizika vyplývající z nerovnováhy práce imunity.

Opačně, omega-3 polynenasycené mastné kyseliny jsou v potravě zastoupeny minimálně, obvykle ve velmi nepříznivém poměru s vysokou převahou omega-6 (1:10 až 1:20-slunečnicový, řepkový, sójový olej, rostlinné másla). Navíc rostlinné zdroje omega-3 (např. lněný olej) jsou pro lidi problematickými zdroji, protože obsahují kys.alfa linolenovou která je biologicky využitelná až po metabolické konverzi (přeměně). Bylo zjištěno že u dětí se schopnost konverze rozvíjí postupně s narůstajícím věkem, čili u mladších dětí může docházet k deficitu (nedostatku) i při zabezpečení konzumácei rostlinných omega-3. Dospělí dokážou proměňovat maximálně 15% přijatého množství. Míra konverze se věkem snižuje, u lidí ve věku nad 60 let probíhá v rozsahu méně než 5%.

Ideální poměr příjmu polynenasycených tuků zabezpečující správnou vybaven funkcí imunity by měl být v rozmezí 1:3 až 1:4 (omega-3: omega-6). Terapeuticky se doporučuje přechodně zvýšit poměr omega-3 až na 1:1.

Nejbohatším zdrojem omega-3 bez nutnosti metabolické konverze je přírodní, čistý rybí tuk.


 

Autor odborného článku: PharmDr. Josef Zima, Nutraceutica, Nitra  -  www.nutraceutica.sk
Dovolujeme si Vás upozornit, že použití obsahu stránky na další publikování je možné pouze se souhlasem majitele stránky (autora) a je podmíněno zveřejněním odkazu zdroje použité informace.

 
Home » Nutraceutika a onemocnění » Oslabená imunita