Enzymoterapie

Enzymoterapie


V případě pokročilé žilní trombózy samotné dietní opatření nestačí. Na řadu přichází farmakoterapie se zaměřením na snížení srážlivosti krve. Enzymoterapie představuje jednu z alternativ použitelné samostatně nebo společně s antiagregační léčbou. Výhodou enzymoterapie je komplexní působení na více rizikových faktorů trombózy. Enzymoterapie snižuje zánět cévní stěny, zlepšuje tekutost krve, snižuje srážlivost bez rizika krvácivosti navozuje rozklad krevních sraženin.


Ovlivnění zánětu žil systémovou enzymoterapii


Proteinázy - enzymy štěpící bílkoviny obsažené v preparátech systémové enzymoterapie (SET) jsou schopny zamezovat vzniku krevních sraženin a dokonce rozpouštět již vzniklé sraženiny. Mezi nejpoužívanější proteinázy v enzymoterapii patří trypsin, bromelain, papain. Dostupné jsou v například v enzymatických přípravcích PHLOGENZYM a WOBENZYM.

Z hlediska účinku proteináz je důležité zvýšení vylučování prozánětlivých látek - cytokinů vlivem jejich štěpení. Snížená koncentrace cytokinů proteinázy zabraňují nadměrné a hlavně dlouhodobé aktivaci buněk, protože pokles množství cirkulujících cytokinů omezuje v mnoha případech aktivitu adhezních molekul na buňkách. Proteinázy jsou schopny regulovat adhezivní molekuly také přímo.
Proteinázy zvyšují koncentraci plasminogenu v krvi (Kleine, van Schaik, 1988), snižují tvorbu fibrinu a rozpouštějí již vzniklé tromby (Guggenbichler, 1988). Dochází i ke snížení agregace destiček (bromelain např. Snižuje koncentraci tromboxanu a blokuje agregaci destiček); to pomáhá udržet průchodnost, mikrocirkulaci. Důležité je, že popsáno ovlivnění hemokoagulace nevede k příznakům krvácivosti jako u jiných látkách - warfarin, sulodexid, hepariny. V klinických pokusech se ukázalo že u pacientů, kteří užívali kombinace proteináz (Wobenzym), došlo k významnému snížení sérové ​​hladiny C-reaktivního proteinu (CRP), fibrinogenu a α2-makroglobulinu.
Proteolytické enzymy (především papain a bromelain) tlumí vznik imunokomplexů (IK) a zvyšují jejich vylučování. Kunze (1996) v štúdiích in vitro zjistil, že IK opracované proteinázy ztrácejí schopnost vázat a aktivovat komplementového kaskádu. Tím se přeruší bludný kruh novotvorby imunokomplexů.
Ve světle nejnovějších poznatků je zajímavé také působení proteináz prostriedníctvom PAR (proteázami aktivovaných receptorů), které se evidentně podílejí na regulaci průběhu zánětlivé reakce.
Většina výše popsaných mechanismů účinků proteináz se podílí na zvýšení proteolytické aktivity séra - PAK, která má významnou roli při udržování intravaskulární koagulační rovnováhy, která při zachování přiměřené viskozity krve brání vzniku trombóz. Proteolytické aktivita pomáhá udržovat stále složení plazmatických proteinů, fyziologickou koncentraci lipidů a cholesterolu, rovnováhu cytokinů a jejich receptorů. Kontrolované studie prokázaly pozitivní vliv enzymů na reologické vlastnosti (tekutost) krve. Existují i ​​doklady o příznivé působení na vývoj arteriosklerotického lézí.

Působení enzymových přípravků, hlavně rozpouštění již vzniklých trombů je postupné a proto se užívají dlouhodobější, délka terapie se pohybuje od 1 do 6 měsíců. Kúry je vhodné periodicky opakovat. Preparáty se užívají zásadně nalačno aby se docílilo optimální vstřebatelnost enzymů. Při užívání s jídlem dochází k vazbě na potravu a snížení účinnosti.


 

Autor odborného článku: PharmDr. Josef Zima, Nutraceutica, Nitra  -  www.nutraceutica.sk
Dovolujeme si Vás upozornit, že použití obsahu stránky na další publikování je možné pouze se souhlasem majitele stránky (autora) a je podmíněno zveřejněním odkazu zdroje použité informace.